1. Analytická část
1.1 Metodický úvod
Strategický plán rozvoje města do roku 2020 je základním dokumentem shrnujícím směřování rozvoje Klecan a orientaci rozvojových aktivit.
Analytická část je první kapitolou strategického plánu. Jedná se o profilový dokument, charakterizující zejména sociální a ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše cílený výběr poznatků, provázání a generalizace. Analytická část shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti města a faktografii o všech rozhodujících sférách jeho života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, dopravní infrastrukturu, ekonomiku a trh práce, cestovní ruch, sport a kulturu a rovněž i sociální sféru. Zpracování analytické části strategického plánu města zahrnuje několik etap směřujících k definování klíčových závěrů, které jsou posléze použity jako vstupní údaje pro návrhovou část strategického plánu.
1.2 Základní charakteristiky
Klecany jsou v současnosti nejmenším městem okresu Praha - východ. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měly celkem 1971 obyvatel, k začátku roku 2008 však tento počet vzrostl vlivem významné bytové výstavby a s ní spojené migrace podle údajů ČSÚ na necelých 2 300 obyvatel. Klecany se nacházejí ve Středočeském kraji v blízkosti Prahy.
Město se rozkládá na zvlněném svahu nad Vltavou, v poloze proti Roztokům u Prahy. Součástí Klecan jsou i části obce Drasty, Zdibsko (bývalá zemědělská usedlost) a Klecánky, ležící přímo na břehu Vltavy. Klecany jsou položeny v pásmu nejintenzivnější suburbanizace v rámci pražského metropolitního regionu. Praha je hlavním centrem vyjížďky do škol, zaměstnání i za službami. Spojení s hlavním městem, jehož okraj je vzdálený asi 8 kilometrů, zajišťuje prostřednictvím autobusových linek Regionální organizátor pražské integrované dopravy - ROPID. Blízkost dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem – Německo umožňuje rychlé automobilové spojení s kulturními a obchodními centry hlavního města Prahy a rovněž tak vytváří předpoklady pro koncentraci komerčních aktivit.
Základní údaje (2006)
Obec s pověřeným obecním úřadem: | Odolena Voda 1 1016 |
1.3 Historie
Město Klecany má bohatou historii. Význam místa potvrzuje především řada archeologických výzkumů částí klecanského katastru. Místní část Klecan - Hradiště - je nejstarším historickým centrem raného osídlení, to dokládá i soubor nalezených pozůstatků slovanského osídlení. K prvním archeologickým nálezům docházelo již koncem 18. století a pokračovaly v 70. a 90. létech minulého století. K rozsáhlým nálezům došlo v roce 2000 a 2005.
Z archeologického výzkumu v prostoru zámecké zahrady v roce 2005 se archeologové domnívají, že slovanské hradiště zde bylo založeno na přelomu 9. a 10. století. Vlastní hradiště bylo posazené zhruba 40 m nad hladinou Vltavy, mělo ledvinovitý tvar o rozloze přibližně 300 x 200 m a cca 1 km dlouhé hradby. Někteří odborníci ztotožňují klecanské hradiště s Pravým Hradcem. Toto hradiště pravděpodobně zajišťovalo vizuální komunikaci mezi Pražským hradem a Levým Hradcem.
Historii města Klecan lze uvést z mnoha dochovaných písemných historických záznamů a také z působení tehdejších spolků. Nejstarší písemná zmínka o Klecanech je datována rokem 1316 a pochází ze zápisu v Deskách zemských půhonných. Šlo tehdy o žalobu na Mladoně z Klecan, který dle dochovaného zápisu dlužil 10 hřiven za učiněnou škodu na majetku občanovi z vedlejší vsi.
Název obce Klecany je vysvětlován z několika zdrojů. Prvním z nich je zápis v Kronice české (r. 1541) od Václava Hájka z Libočan. Ten uvádí, že název vznikl od jména prvního majitele kulhavého Lapáka (tedy „klecavého“ Lapáka), který si zde dal postavit dům roku 719. Katolický historik Jan František Beckovský tuto pověst potvrzuje ve své knize „Poselkyně.“
Další vysvětlení přidává Dr. Antonín Profous, který za vznikem jména Klecany vidí osadu lidí bydlících tzv. „v klecích“ či v domech podobající se kleci.
Prof. Vladimír Šmilauer odhalil existenci „služebních osad“, které zásobovaly knížecí družinu naturálními produkty – v našem případě vyráběly sokolnické klece – a odtud název Klecany. Tato teorie byla převzata i při tvorbě znaku města.
Klíčovým bodem v historii Klecan byl počin krále Vladislava II., který roku 1507 povýšil ves na prosbu vladyky Zikmunda z Boršic a na Klecanech na městečko. Od této doby mohlo městečko konat každý týden trhy a stalo se rovněž centrem řemeslníků, kteří se zde usazovali. Status města si však Klecany udržely jen po dobu jednoho století. O zániku statutu město existují dvě možná vysvětlení. Prvním z nich je domněnka, že je to následek vypálení a zpustošení za třicetileté války, kdy skoro celá obec lehla popelem. Druhé vysvětlení nabízí V. B. Třebízský, který připisuje v povídce Bludné duše zrušení titulu následkům selského povstání, kterého se zúčastnili i sedláci z Klecan.
V držení Klecan se vystřídalo několik významných šlechtických rodů (Lobkowiczové, Fürstenberkové, Trumannsdorfové, Štenberkové, Clam-Gallasové), posléze i měšťanů a obchodníků (Jan Woborzil, Antonín Balle). Posledním majitelem klecanského panství byla, až do roku 1945, rodina Beniesů.
Klecany se staly opět městem až 1. července 1994, znak a prapor mají od 17. ledna 1997.
Mezi významné osobnosti města Klecan patří Václav Beneš Třebízský, ale i řada dalších. Od konce 19. století byl čestným občanem obce jmenován například řídicí učitel Jiří Vlk, dále Jiří Lobkovic, T.G. Masaryk, Dr. Karel Kramář, Dr. Eduard Beneš, Václav Klofáč, Gustav Haberman, Alois Jirásek a Josef Svatopluk Machar. V roce 2000 za zásluhy a službu proobcec jsou mezi posledními oceněnými: Ing. Jan Bret, farář Pavel Kuneš, Antonín Mayer, doc. Ing. Miroslav Grégr, Miroslav Peroutka a Ing. Jiří Sedláček.
Velkým kulturním přínosem pro město Klecany byl v roce 1876 příchod kaplana Václava Beneše Třebízského, který v Klecanech nalezl místo pro svou spisovatelskou činnost. Náměty pro svá díla čerpal především z vyprávění občanů, proto také jsou některá tématem a obsahem zasazena do obce.
1.4 Přírodní podmínky
Reliéf
Rovinný reliéf středních Čech je ve skutečnosti výslednicí krajinotvorných vlivů, které na krajinu působily posledních asi 100 milionů let. Při modelaci krajiny hrály významnou roli erozní procesy (dekonstrukce krajiny). Významnými přelomovými obdobími byly rozhraní starších a mladších třetihor a kvartér. V prvním z nich došlo k intenzivní tektonické činnosti, rozlámání paroviny, výzdvihu, náklonu a selektivní erozi krajinných segmentů. Území Klecan leží na přechodu mezi Pražskou tabulí a Polabskou nížinou. Během posledního milionu let vznikly v území středu Čech skalnaté říční kaňony, nejvýznamnější v popisovaném území je údolí Vltavy, do kterého se prudce svažuje údolí Klecanského potoka.
Vodstvo
Hlavní řekou v okolí je Vltava s plochou povodí 28 090 km² a délkou toku 430 km. Průměrný průtok u ústí v Mělníce je 150 m³/s. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Pravostranným přítokem Vltavy je Klecanský potok, který odvodňuje většinu území Klecan.
Rostlinstvo, živočišstvo
Střed Čech byl zejména v části severně od Prahy osídlen již od neolitu. To samozřejmě ovlivnilo jeho původně lesní vegetaci. Lesy byly káceny a přeměněny na pole a pastviny, které byly zase po nepříznivých zvratech ve vývoji obyvatelstva vícekrát opuštěny a opět zarůstaly dřevinami, až konečně v 18. století se hranice lesa a polí stabilizovaly do současného stavu. Samozřejmě většina původního lesa zůstala trvale přeměněna na pole. I mnoho skalnatých svahů bylo extenzivně využíváno pro sady a pastviny. Od 10. století s rozvojem modernějšího chovu dobytka postupně vznikaly v údolích potoků kosené louky, které se vyvinuly v typická společenstva světlomilných travin a bylin. Severně od Prahy je asi plošně nejrozšířenějším přirozeným společenstvem na rovinách a mírných svazích tzv. černýšová dubohabřina. Jsou to stinné lesy, v jejichž horním stromovém patře převládá mohutnější dub zimní a pod jeho korunou se uplatňuje menší habr.
Na utváření krajiny v okolí Klecan se podílí několik navzájem propojených jevů, souhrnně nazývaných "fenomény". Nejvýraznější je zde tzv. "říční fenomén" v údolí Vltavy. Dochází zde ke klimatickému zvratu, tj. hromadění studeného vzduchu a vlhkosti na dně údolí. To přispívá ke vzniku "stinných suťových lesů" a kyselých doubrav. Často se jedná o nepřístupné prudké svahy, porostlé starými exempláři javorů klenů a habrů.Místy je druhotný porost trnovníku akátu.
Na severozápadě oblasti, která je zemědělsky intenzivně obhospodařovaná, lze potkat hlavně živočichy vázané na intenzivně narušovanou, otevřenou krajinu.
Pro část Středočeského kraje v okolí Klecan je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek, v severovýchodní části kraje vyniká zemědělství hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky. Nejvyšší podíl zemědělské půdy připadá na ornou půdu. Podíl orné půdy na celkové zemědělské půdě je ve Středočeském kraji druhý nejvyšší v ČR. Vývoj zemědělské výroby v uplynulých letech byl ovlivňován spíše negativními vnějšími faktory. V roce 2003 panovaly nepříznivé klimatické vlivy, které nejprve přinesly vymrznutí ozimů a poté málo srážek způsobilo vláhový deficit. U většiny polních plodin došlo v důsledku sucha k významnému meziročnímu snížení hektarových výnosů a tedy i sklizně. Ani vlivy ekonomického prostředí nepůsobily na zemědělství příznivě.
1.5 Životní prostředí
Hygiena životního prostředí
Hlavní město Praha spolu s přilehlými okresy Praha - východ a Praha - západ jsou oblasti s průměrnou až podprůměrnou úrovní životního prostředí s rozdílnými ukazateli sociálního prostředí a komplexem demografických znaků (Q. Beneš et al. 1991). Nepříznivé hodnocení je výsledkem kumulace mnoha negativních faktorů na omezeném prostoru, kde přirozené úseky životního prostředíjsou zatlačovány nevybíravou expanzí sídlištní zástavby, rozsáhlých obchodních center a rozrůstající se dopravní sítě. Nezanedbatelný je podíl těžby zejména stavebních surovin, vysoký objem ukládaného odpadu města, vypouštěných odpadních vod a v neposlední řadě vysoký obsah znečišťujících polutantů v ovzduší.
Kvalitu ovzduší hodnotíme podle celkového množství emisí vybraných základních znečišťujících látek, kterými jsou tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Zdroje znečišťování ovzduší byly podle zákona o ovzduší rozděleny na stacionární (velké, střední a malé) a mobilní. Na konci roku 1998 nabyly účinnosti legislativní změny stanovující přísné emisní limity. To umožnilo zaznamenat v severozápadní části středních Čech nejvýraznější poklesy emisních hodnot znečišťujících látek do roku 1999, kdy proti roku 1997 na území kraje u stacionárních zdrojů klesly emise tuhých látek cca o 50 %, oxidu siřičitého o 80 %, oxidu uhelnatého o 30 % a oxidů dusíku o 40 %. Od roku 1999 se situace stabilizovala, nedochází k tak výrazným změnám v koncentracích znečišťujících látek v ovzduší. Naopak u oxidů dusíku se snížit množství znečišťujících látek nezdařilo – u velkých zdrojů vzrostlo jejich množství vylučované do ovzduší více než o čtvrtinu a objem oxidu siřičitého vzrostl o desetinu.
Kvalitou vody spadá Vltava pod Prahou dokonce do nejhorší V. třídy čistoty. Hlavními zdroji znečištění jsou úniky z pražské kanalizační sítě a zejména nedostatečné čištění odpadních vod. Praha je podle ukazatele BSK5 v r. 1998 největším městským zdrojem vypouštěného znečištění.
Ložiska nerostných surovin jsou kryta zemědělskými a lesními půdami nejvyšších kategorií produkčního potenciálu, lesy ochrannými a zvláštního určení. To se týká chráněného ložiskového území v prostoru Husince zasahujícího do severozápadní části Klecan.
Ochrana životního prostředí a krajiny
Na území Klecan se nachází několik chráněných území. Jedná se zejména o Nadregionální biocentrum 2001 Údolí Vltavy (Šárka, Roztoky, Větrušice), které se rozkládá především v údolí Vltavy od hranic Prahy po Větrušice a jehož je Vltava osou. Jeho výběžky zasahují i do vyšších údolních partií a zasahují tak poměrně hluboko do území Klecan (jedná se zejména o Klecánky). Dalším chráněným územím je Přírodní park Dolní Povltaví, který zabíhá na katastr Klecan od jihu.
Historická mapa Klecan a okolí z let 1836 až 1852
Zdroj: http://www.mapy.cz//
1.6 Vybavenost
V roce 2005 byla dokončena plynofikace poslední části Klecan, místní části Drasty. Klecany mají kanalizaci napojenou na ČOV. Ve městě je možné již 100 let využívat služby pošty, z další vybavenosti se zde také nachází zdravotní středisko, kde působí praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost, též zubař a gynekologická poradna. Zdravotnické služby doplňuje lékárna. V Klecanech má své zastoupení i veterinární ambulance. Dům s pečovatelskou službou zastupuje místo v sociální oblasti. Vybavenost doplňuje místní městská knihovna prezentující se na webových stránkách města Klecany. Internetové stránky města jsou aktuální a velmi dobře zpracované. Na internetu se představují i spolky působící v Klecanech, některé uvádějí odkaz na své vlastní webové stránky, v oblasti školství je to především mateřská a základní škola, která má i tzv. dyslektickou třídu, a základní umělecká škola. Školství a jednotlivé spolky jsou podrobněji rozebírány v jednotlivých tematických kapitolách.
Mapa Klecan
Zdroj: www.mapy.cz
1.7 Ekonomika
Kvůli výhodné poloze v těsné blízkosti Prahy došlo v okolí Klecan na severním okraji Prahy k soustředění několika vědeckovýzkumných pracovišť, z nichž Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. patří v současné době k významným zaměstnavatelům. Podíl ekonomických subjektů zaměřených na služby (obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství či ostatní obchodní služby) působících v Klecanech je nejvyšší, stejně jako podíl obchodních společností na celkovém počtu ekonomických subjektů. Tradici v okolní oblasti má průmysl strojírenský, jedním z nejvýznamnějších podniků je v nedalekém městě Odolena Voda AERO Vodochody a.s, významným zaměstnavatelem je také Lom Klecany s.r.o a mnoho dalších menších firem.
Pro zázemí Prahy je typická nízká míra nezaměstnanosti, která se projevuje i v Klecanech, vyznačuje se také jedním z nejnižších podílů dlouhodobě nezaměstnaných či vysokou mírou podnikatelské aktivity.
Poloha Klecan v zázemí Prahy ovlivňuje kromě demografických charakteristik i řadu ekonomických ukazatelů. I když intenzita suburbánního procesu se v těchto severních oblastech kraje projevuje v menší míře, než v oblastech na jihu Prahy. Významná je zaměstnanost ve službách. V odvětvové struktuře ekonomických subjektů převažují v Klecanech ty, jejichž činnost se soustřeďuje především do této sféry – jedná se cca o 65% z celkového počtu.
Hospodářská činnost podle odvětví (2006)
Odvětví Počet ekonomických subjektů celkem | Počet subjektů 617 |
Zdroj: ČSÚ
Z hlediska typu organizace v Klecanech převládají fyzické osoby, tito podnikatelé představují cca 73%. Následující i předcházející tabulky poměrně dobře charakterizují přechod ekonomických činností k dominantnímu zastoupení tzv. terciéru (nevýrobní sektor, jako služby, zdravotnictví, školství apod.) a v jeho rámci především služeb.
Hospodářská činnost podle typu (2006)
| Kategorie Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Ostatní právní formy | Počet ekonomických subjektů 2 2 64 5 450 4 23 64 |
Zdroj: ČSÚ
Velikostní struktura vykazuje jasnou dominanci drobného podnikání, kde cca 80% z ekonomických subjektů, které uvedly počet zaměstnanců, jsou podnikateli bez zaměstnanců. Významní podnikatelé s 25 a více zaměstnanci jsou v Klecanech evidováni pouze 3.
Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců (2006)
| Název kategorie Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců | Počet ekonomických subjektů 311 215 35 8 6 1 3 |
Zdroj: ČSÚ
1.8 Obyvatelstvo a bydlení
Srovnávací charakteristiky
Okres Praha - východ měl k 31.12.2007 celkem 107 526 obyvatel, z toho 54 882 žen. Hustotou obyvatel se region Praha-východ řadí na přední místo jak ve Středočeském kraji, tak i mezi regiony ČR.
Pro okres Praha-východ je typická velká míra migrace obyvatel. Významným charakteristickým znakem regionu je vysoká vyjížďka obyvatelstva za prací mimo obec svého trvalého bydliště; orientuje se zejména na blízkou a často atraktivní nabídku volných míst v Praze. Na uvedený jev reaguje i veřejná doprava, zlepšuje se dostupnost obcí v regionu a tím i pohyb pracovní síly.
V rámci Středočeského kraje lze Klecany, co do počtu obyvatel, srovnávat ve skupině 10 obcí, které mají mezi 2 a 3 tisíci obyvatel.
Srovnání s vybranými městy Středočeského kraje
| Město Velvary Městec Králové Sedlec-Prčice Libušín Mnichovice Buštěhrad Dolní Bousov Neveklov Klecany Žebrák | Počet obyvatel (2006) 2 928 2 887 2 885 2 715 2 628 2 441 2 419 2 404 2 245 2 016 |
Zdroj: www.csu.cz
V poslední době dochází k postupnému nárůstu počtu obyvatel. Přírůstek stěhováním se nyní neustále zvyšuje (viz předcházející tabulka). Pozitivní vývoj počtu obyvatel je ovlivněn probíhajícím procesem suburbanizace v zázemí Prahy, který způsobuje příliv nového obyvatelstva. Intenzita bytové výstavby vykazuje v rámci Středočeského kraje v zázemí Prahy nejvyšší hodnoty.
Vývoj počtu obyvatel města Klecany
Zdroj: www.csu.cz
Počet obyvatel se do roku 1991 snižoval. Spolu se změnou společenských podmínek, která po roce 1989 nastartovala rozvoj bytové výstavby v příměstských obcích, se začal zvyšovat i počet obyvatel.
Počet obyvatel se do roku 1991 snižoval. Spolu se změnou společenských podmínek, která po roce 1989 nastartovala rozvoj bytové výstavby v příměstských obcích, se začal zvyšovat i počet obyvatel.
Tabulka migrace obyvatel do města Klecan (2002-2007)
| Rok | Živě narození | Zemřelí | Přirozený přírůstek | Přistěhovalí | Vystěhovalí | Přírůstek stěhováním | Celkový přírůstek | Počet obyvatel |
| 2007 2005 2003 2002 | 28 21 18 13 | 19 14 13 27 | 9 7 5 -14 | 107 112 76 46 | 70 51 90 73 | 37 61 -14 -27 | 46 68 -9 -41 | 2.291 1.948 1.913 1.953 |
Zdroj: www.czso.cz
Zatímco přirozený přírůstek osciluje mezi hodnotami -14 až +9, přírůstek vzniklý v důsledku stěhování se mění postupně ze záporného v kladný.
V roce 2007 byl celkový přírůstek obyvatel kladný a přírůstek způsobený v důsledku stěhování převyšoval přirozený přírůstek.
Další údaje týkající se struktury obyvatelstva pocházejí z cenzu v roce 2001.
Obyvatelstvo podle věku (1.3.2001)
| Počet obyvatel | |
| Obyvatelstvo celkem | 1 958 |
| v tom ve věku 0-14 | 304 |
| 15-64 | 1 404 |
| 65 a více let | 250 |
Zdroj: www.csu.cz
Index stáří, tj. počet obyvatel v poproduktivním věku ku počtu v předproduktivním věku, je v Klecanech roven 0,82 a patří v rámci Středočeského kraje k velmi nízkým.
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (1.3.2001)
| Počet obyvatel | ||
| Obyvatelstvo 15leté a starší | 1 654 | |
| v tom podle stupně vzdělání | bez vzdělání, základní vč. neukončeného | 336 |
| vyučení a stř. odborné bez mat. | 631 | |
| úplné střední s maturitou | 436 | |
| vyšší odborné a nástavbové | 63 | |
| vysokoškolské | 167 | |
| nezjištěné vzdělání | 21 | |
Zdroj: www.csu.cz
Úroveň vzdělanosti obyvatelstva náleží v kraji k té vyšší. Vysokoškolské či vyšší odborné a nástavbové má kolem 14 % obyvatel, střední školu s maturitou 27 % (oba údaje z celkového počtu obyvatel).
Obyvatelstvo podle národnosti (1.3.2001)
| Počet obyvatel | |
| Obyvatel s českou,moravskou nebo slezskou národností | 1 844 |
| Osoby s občanstvím Slovenské republiky | 56 |
| Osoby s občanstvím zemí Evropské unie | 5 |
Zdroj: www.czso.cz
Z národnostního hlediska je obyvatelstvo v Klecanech homogenní, dominuje obyvatelstvo hlásící se k české, moravské nebo slezské národnosti.
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání (1.3.2001)
| Počet obyvatel | |
| Obyvatelstvo věřící | 331 |
| Nezjištěné vyznání | 154 |
| Obyvatelstvo bez vyznání | 1 473 |
Zdroj: www.csu.cz
Podíl věřících obyvatel je relativně nízký, cca 16% z celkového počtu během sčítání uvedlo příslušnost k některému z vyznání.
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (1.3.2001)
| Počet obyvatel | ||
| Ekonomicky aktivní celkem | 1 117 | |
| v tom | zaměstnaní celkem | 1 036 |
| nezaměstnaní celkem | 81 | |
Zdroj: www.csu.cz
Více než 53% obyvatel Klecan bylo v roce 2001 ekonomicky aktivních. Z ekonomicky aktivních obyvatel města Klecany většina pracuje v oblasti služeb (61 % obyvatel), následuje průmysl a stavebnictví (37 % obyvatel) a zcela nepatrnou část zaujímá zemědělství (2 %).
Vyjíždějící do zaměstnání (1.3.2001)
| Počet obyvatel | ||
| Vyjíždějící do zaměstnání | celkem mimo obec | 697 |
| denně mimo obec | 576 | |
| denně mimo obec nad 60min. | 91 | |
Zdroj: ČSÚ
Vyjížďka do zaměstnání směřuje v prvé řadě do Prahy, ale také do obcí v okolí, kde sídlí řada významných zaměstnavatelů, Z nich se v současnosti pravděpodobně nejdynamičtěji rozvíjí komerční zóna podél dálnice D8.
Naopak do Klecan podle výsledků cenzu dojíždí cca 300 osob, přičemž počet obsazených pracovních míst v Klecanech je více než 750.
Dojíždějící a obsazená pracovní místa
| Dojíždějícído města | Obsazená pracovní místa |
| 279 | 757 |
Zdroj: ČSÚ
Saldo dojížďky do zaměstnání je v Klecanech záporné, nicméně počet obsazených pracovních míst převyšuje počet vyjíždějících do zaměstnání. Tyto ukazatele svědčí o velké mobilitě pracovních sil v rámci města.
V následujícím přehledu jsou uvedeny charakteristiky domácností v Klecanech. Podílem úplných rodin nebo podílem domácností jednotlivců se město příliš neliší od celokrajských ukazatelů. Parametry se však mohou změnit v souvislosti s významnou výstavbou bytů, které budou dokončeny v následujících letech a příchodem nových obyvatel.
Počty domácností podle typu domácnosti (1.3.2001)
| Počet | ||
| Bytové domácnosti | 722 | |
| Cenzové domácnosti | 806 | |
| v tom | úplné rodiny | 439 |
| neúplné rodiny | 128 | |
| nerodinné domácnosti | 10 | |
| domácnosti jednotlivců | 229 | |
Zdroj: www.czso.cz
Domovní fond (1.3.2001)
| Počet | ||
| Domy úhrnem | 514 | |
| Trvale obydlené domy | 447 | |
| Trvale obydlené domy - rodinné domy | 417 | |
| Trvale obydlené domy – bytové domy | 22 | |
| Průměrné stáří trvale obydlených domů (v letech) | 46 | |
| Domy podle vlastnictví | soukromých osob | 388 |
| obce, státu | 17 | |
| bytové družstvo - SBD | 5 | |
| ostatní vlastnictví | 37 | |
Zdroj: www.czso.cz
Proces suburbanizace se v Klecanech v současnosti projevuje především výstavbou rodinných domů, která je realizována zejména pražským obyvatelstvem využívajícím relativně kvalitní životní prostředí k bydlení a zároveň dobré dostupnosti práce a služeb v Praze. Podle parametrů technického vybavení se Klecany blíží celokrajským ukazatelům, i zde se v následujících letech projeví změny vyvolané novou bytovou výstavbou.
Domy podle technického vybavení (dle ČSÚ 1.3.2001)
| Počet | ||
| Trvale obydlené domy | 447 | |
| Počet domů vybavených | přípojkou na kanalizační síť | 331 |
| vodovodem | 441 | |
| plynem | 248 | |
| ústředním topením | 325 | |
Zdroj: www.csu.cz
Bytový fond (1.3.2001)
| Počet bytů | |
| Byty úhrnem | 808 |
| Trvale obydlené byty | 722 |
| Trvale obydlené byty v rodin. domech | 475 |
| Neobydlené byty | 86 |
Zdroj: www.csu.cz
Z hlediska bytového fondu bylo domů celkem 514 (dle sčítání v roce 2001), z toho trvale obydlených 447 (rodinné domy 417). Bytů bylo celkem 808, z toho trvale obydlených 722.
Obydlené byty podle právního důvodu užívání (1.3.2001)
| Počet bytů | ||
| Obydlené byty úhrnem | 722 | |
| z toho podle právního důvodu užívání | ve vlastním domě | 374 |
| v osobním vlastnictví | 119 | |
| nájemní | 54 | |
| člena bytového družstva | 76 | |
Zdroj: www.csu.cz
V Klecanech, jako ve většině obcí okresu Praha-východ, převládá bydlení ve vlastním domě, resp. bytě. Kvalita vybavenosti, měřená zejména napojením na technickou infrastrukturu (plyn, vodovod), je vyšší než u většiny obcí Středočeského kraje.
Technické vybavení bytů (1.3.2001)
| Počet bytů | ||
| Obydlené byty úhrnem | 722 | |
| Byty podle vybavení | plyn v bytě | 397 |
| vodovod v bytě | 710 | |
| připojení na veřejnou kanalizační síť | 595 | |
| ústřední topení, etážové topení | 604 | |
| vlastní koupelna, sprchový kout | 691 | |
Zdroj: www.csu.cz
Byty - rok 2006
| Počet bytů | |
| Počet dokončených bytů | 42 |
| Počet zrušených bytů | 3 |
Zdroj: www.csu.cz
V posledním období, za které je možné sledovat vývoj počtu bytů, tj. rok 2006, došlo v Klecanech k významnému přírůstku.
Město Klecany rozhodlo v roce 2006 o umístění stavby Astra Park Klecany. Astra Park Klecany se nachází v lokalitě V Honech na severozápadním okraji Klecan. V současné době zde vznikají na parcele číslo 463/32 celkem 4 bytové domy a jeden polyfunkční dům s byty, obchodními a kancelářskými prostorami a s parkovacími místy. Tyto funkce by měly být doplněny restauracemi, fitness a wellness zázemím a bowlingem. I. etapa výstavby byla zahájena v polovině října 2007. Plánované dokončení výstavby se předpokládá v roce 2010.
Pokračování 1.9 - 1.18 - klikněte zde
