H...O opravdu hoří
H…O hoří? Hoří Vážení Klecaňáci, hoří...
a je velmi pravděpodobné, že brzy nám bude hořet za humny….
K sepsání následujících řádek mě přivedla drobná zpráva na vývěsní desce MěÚ - informace o oznámení záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" lokalita Drasty. Již dlouho se hovoří o spalovně kalů na Drastech, ale nikde jsem nenašel žádné konkrétní informace. K mému velkému zděšení jsem zjistil, že se nejedná o fámu, ale naprosto reálný a připravovaný projekt. Popravdě však musím říci, že se nejedná přímo o "spalovnu". Nechci být šiřitelem poplašných zpráv, ale v každém případě se nám za humny připravuje projekt, který může velmi výrazným způsobem ovlivnit životní protředí našeho města a mnohým z nás výrazně ovlivnit jejich bydlení. Pod velmi "těžkým pojmenováním" Řešení energetického využití organických odpadů a kalů Prahy, se skrývají dvě studie nakládání s těmito materiály, resp. jejich využití. Je překvapující v jakém stavu je tento návrh.
Při hledání souvislostí se dostanete k jádru věci a tím je stavba 6963 - Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově. Tato čistírna kapacitně začíná "nestíhat" mohutnému rozvoji hlavního města a plánů na její rozšíření je několik. Zajímavé je vytipování lokality. Ty jsou již dlouhá léta navrhovány dvě - Klecany a Drasta. Hodně jsem o tom slyšel, ale při studování materiálů jsem zjistil otřesnou pravdu. Buď Klecany, nebo Drasta… nic jiného.
První úvahou bylo využití Klecanského lomu - přívod by byl řešen položením přívodního potrubí ve Vltavě a následně veškeré technologické zázemí mělo být umístěno v lomu Klecany…. Píši mělo být… Lom Klecany má totiž zásobu surovinu min. na 50 let a hlavně by byl problém s vlastnictvím pozemků. Povodně 2002 navíc jasně ukázaly že tudy cesta nevede… Další lokalitou je bývalá úpravna a čistírna odpadních vod Drasta - momentálně mimo provoz… zde je situace o mnoho snažší, protože pozemky jsou ve vlastnictví hl. města Prahy. Další co nahrává celé realizaci je výhodná poloha a využití i v rámci návrhu územního plánu.
návrh vizualice z roku 2002 www.ika.cz
Popravdě na Drastech nemá vyrůst spalovna, jak by si ji kdekdo mohl představit, ale "úpravna kalů". Pojďmě si to trochu vysvětlit - ať víme o čem je řeč.
Kal - Čistírensky stabilizovaný odvodněný kal je jeden ze základních odpadních produktů provozu ČOV. Kal je hmota černé barvy, vyhnilý je prakticky bez zápachu, konzistence zubní pasty. Množství kalu záleží na velikosti čistírny a také na efektivnosti jejího provozu. Čím efektivněji ČOV pracuje tím je kalu více. Průměrná prudukce kalu ČOV pro 100 000 eqv. obyvatel je 1 t /hod. Složení stabilizovaného kalu je velice podobné ve všech ČOV, které používají shodnou technologii. Cca 72 - 78 % tvoří voda, průměrná hodnota je 25%, 12,5 % je biologické povahy a zbytek tj. 12,5 % minerály (písek a pod.) Kal je závadný jak biologicky tak i obsahem těžkých kovů a dalších toxických látek!
Pro naprostého laika - vše co nám vyteče z domácnoti do kanalizace se setká s další špínou a odpadem v čistírně odpadních vod, kde při procesu čistění vzniká kal… A tento produkt naší civilizace je velký problém - co s ním? Jednou z možností je spalování. Ovšem k tomu se tento základní produkt příliš nehodí z důvodu velkého obsahu vody. A právě proto Praha plánuje postavit celkem hodně velký závod na další zpracování kalu z Prahy. Variantní řešení jsou v tento moment dvě - Anaerobní stabilizace kalu a Aerobní fermentace kalu a organických materiálů… prakticky se jedná o vysušení kalu a jeho obohacení o další přísady tak, aby bylo možné jej spálit.
Co nám o tom říká chytrá kniha?
Anaerobní stabilizace kalu je proces, který se používá u větších čistíren. Jeho velkou předností je to, že biotechnologicky přeměňuje biologicky rozložitelné organické látky na čistou energii – bioplyn (65 - 70 % CH4, 30-35 % CO2). Mimo to anaerobní stabilizace může zpracovávat substráty s vysokým obsahem vody, kdy spalování je neekonomické. Anaerobní stabilizací dochází ke snížení celkového množství sušiny kalu oproti surovému kalu o 35 až 40 % v závislosti na odstranění a počátečním obsahu organických látek v surovém kalu. Stabilizovaný kal je lépe odvodnitelný než surový kal a odvodňování vyžaduje menší množství flokulantů. Anaerobně stabilizovaný kal je využitelný v zemědělství buď přímo jako hnojivo nebo po přepracování kompostováním. Přesto, že má oproti surovému kalu nižší spalné teplo, může být úspěšně spalován jako přídavné palivo v teplárně, resp. elektrárně, nebo po vysušení v cementárně.
Aerobní fermentace je mikrobiální proces, kdy za přístupu vzduchu a působení vhodných kultur mikroorganismu dochází k rozkladu organických látek. Aerobní fermentaci všichni známe z výroby kompostu. Klasický postup výroby kompostu (např. využívaný zahrádkáři) trvá řádově měsíce. Oproti tomu průmyslový cyklus trvá řádově dny až týdny. Průmyslový aerobní proces probíhá tak, že po startu procesu dojde rychle k samovolnému vzrůstu teploty (až na 70°C) a rychlé degradaci organické hmoty. Výsledným produktem aerobní fermentace je jednak hnojivý substrát (výroba kompostu a hnojiv) a jednak plynný CO2 a vodní pára. Při startu aerobních procesů a převrstvování zpracovávaných odpadů dochází kromě emisí pachových látek i k emisím dalších nežádoucích plynů (např. CH4, NH4, apod.). Proces lze účinně řídit obracením, převrstvováním a provzdušnováním.
Protože nejsem žádný odborník, pátral jsem co to vlastně je a opět je tu vysvětlení pro naprosté laiky, jako jsem já… Dopravíme množství kalu z ČOV na místo D, vysušíme, přidáme další látky, vyhnijeme a dostaneme produkt, který je možné dále spalovat ve spalovnách… obě navrhované varianty mají podobný produkt a své pro i proti. V našem případě Drast je potřeba nejprvne dotáhnout "trusovodem" surovinu potřebnou ke zpracování do lokality Drast, zpracovat a pak ji odvozit do spalovny….
dvě možné varianty uspořádání technologie
Ti bystřejší z nás začínají tušit. Naše město ve velmi krátké době ovlivní stavby DVĚ… Jednak výstavba technologických zařízení na Drastech a dále ražený potrbutní kanál pro kalové hospodářství… A mnohým z nás začíná běhat mráz po zádech…
A. RAŽENÝ POTRUBNÍ KANÁL
Pod tímto názvem se skrývá štola, která povede od současné ÚČOV na Císařském ostrově směrem na Brnka, Klecany a Drasta. Bude to vyražený tunel o šířce 2,5 m s výškou 2,8m. Povede v ní potrubí pro odvod fugátu zpět do ÚČOV na Císařský ostrov. (Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do čistírny odpadních vod. Povedou v něm také koleje - důlní lokomotiva bude vozit surovinu na Drasta… Opět je připraveno více variant s kolejovou dopravou i bez ní. Pro Klecany by byla rozhodně příjemnější varianta A, která nepočítá s kolejovou dopravou, ale pouze s klasickou potrubní dopravou. Ona totiž ta druhá varianta počítá s přemostěním údolí do Klecánek v oblasti současné ČOV!!!!
Součástí stavby je několik technických šachet. Nejblíže nám je šachta na Brnkách a na Drastech. Nad tím by možná hodně z nás mávlo rukou, ale přívodní tunel bude ražen z větší části střílením v hloubce 20 - 50m pod povrchem. Hodně z nás má určitě v živé paměti co dokázal s domem udělat odstřel v lomu Klecany… a to je lom od města ve větší vzdálenosti. Trasa povede pod částí Na Vinici, Na hradišti, V nových domkách… cca 25m pod povrchem a to není to nejhorší. Plán počítá s přemostěním údolí do Klecánek v oblasti ČOV - železobetonovou vysutou kontrukcí vysoko nad údolím…. Kdo byl někdy v Draháňské rokli, asi tuší, jak to může dopadnout… bohužel tato varianta se jeví jako ekonomičtější.
B. TECHNOLOGICKÝ AREÁL
A teď se dostáváme k tomu zásadnímu. Plán počítá s vybudování rozsáhlého komplexu technologických zařízení na Drastech. Zde je již řadu let nefunkční technologie, vyhnívací pole atd. bývalé ČOV. Co čert nechtěl, celý areál je v držení hl. města Prahy a tudíž bez větších problémů ihned využitelný pro potřeby stavby. Navrhované jsou opět dvě varianty zpracování. Anaerobní stabilizace kalu nebo Aerobní fermentace kalu a organických nečistot. Nebudu se moc zabývat popisem zařízení. Zaměřím se pouze na dopad na Město Klecany a část Drasta.
Dopad se dá obecně rozdělit na dvě části. Část výstavby a část provozu. Obě etapy výrazně ovlivní život jak Klecan, tak Drast a to na dlouhou dobu. Komu se zdá, že se nás to moc netýká, tak vězte, že plánované spuštění stavby je leden 2013 a dokončení prosinec 2015!!!!
Stavební část počítá s rozsáhlou demolicí stávajících objektů - pokud tomu dobře rozumím včetně řadových domků při vjezdu do areálu, starých budov a vyhnívacích nádrží. O vlivu stavby netřeba hovořit. Zvýšený provoz těžké stavební techniky, zvýšená prašnost, hluk. Studie sice počítá s tím, že stavba bude prováděna jen v čase 7 - 21 hod, ale to je velmi slabá útěcha - navíc se jedná denně o 14 hodin!. Jak to bude vypadat na příjezdových komunikacích netřeba psát.
Většina staveb v první i druhé variantě je umístěna v podzemí, plán předpokládá důsledné "odsmradění" celého procesu. Ale i nadzemní část nebude nezanedbatelná. Celé zařízení vyroste na ploše cca 10ha. Bohužel nám vyroste i výrazná dominanta - nejvyšší stavby budou mít okolo 10m výšky, vyhnívací nádrže dokonce 30m! a největší dominantou asi budou komíny ze spalování bioplynu - těch by mělo být v jedné variantě 8!!! s výškou nad terénem 23m!!!! To už není vztyčený pražský prostředník směrem ke Klecanům, ale pěkná baterie prostředníků… Bioplyn je produkt vyhnívání a bude používán ke zpětnému vysušování kalu. Právě proto možná vznikla fáma o spalovně. V každém případě studie hovoří o areálu jako o výrazném znečišťovateli ovzduší!
A to nemusí být vše. Ačkoli je celé zařízené plánováno velmi pečlivě, vedlejším produktem je výrazný odér - lidově řečeno smrad. O ten se mají starat velké biologické filtry, které mají omezit nepříznivý vliv na minimum. On totiž produktem procesu je i H2S - SIROVODÍK. mnohý z nás si jistě vzpomene na říkadlo ze ZŠ - H2S smrdí jako pes. Tato těkavá látka je silně zapáchající již při velmi malém množství (několik mikrogramů), při větším množství může dráždit oči… kdo si k tomuto plynu někdy čichl, jistě ví o čem mluvím. Celá technologie je z pohledu studie s minimálním vlivem na ŽP. Ale co se může pokazit, pokazí se a pak nás neochrání proti pachům nic.
Celková denní produkce je cca 250t sušiny denně, což odpovídá zpracování cca 490t surového kalu. To už je pěkná porce. A teď opět to nejlepší. Tento produkt je třeba ze Drast opět odvozit ke spálení - pravděpodobně do Mělníka? Zpráva o vlivu na ŽP počítá se zanedbatelným zvýšením nákladní automobilové dopravy o cca 30 vozidel denně, která nezasáhnou do obydlených oblastí Klecan. Tak předně těch jen 30 vozidel je o hmotnosti 20t - což je pěkný drobek - co tomu řeknou již nyní nevyhovující silnice? A trasa svozu vede buď po obchvatu Klecan směren na Větrušice a Drasta - zde asi nikdo nepočítá s Astra Parkem a Boleslavkou, které rozhodně zasažení tímto provozem budou. Druhou možností svozu je těsně před Aastraparkem vybudovat přístupové komunikace v polích - jsou zde cesty, některé i částečně zpevněné, bylo by třeby je rozšířit, dobudovat... To by asi znamenalo menší negativní dopad pro město, ale tato varianta je také pro realizaci méně ekonomická - čti nepravděpodobná.
Celkově zpráva vyznívá že stavba bude mít minimální dopad na ŽP a obyvatelstvo Klecan. V posouzení se ovšem také upozorňuje na zvýšení imisních limitů, které jsou již nyní mnohdy na povolené hranici…
Nejsem odborníkem na likvidaci kalů, jsem pouze obyčejný občan města, kterému záleží na tom, kde žije moje rodina… Nechci strašit, je možné, že některá fakta interpretuji zkresleně - omlouvám se za to, kdo chce vědět podrobnosti, prosím přečtěte si zprávu… Je to celkem 500 stran. Ostatně i zpráva počítá s "drobným odporem skupinek z řad místního obyvatelstva"
Město má na vyjádření 20 dní. Obávám se, že je rozhodnuto. Stav zpracování je ve velmi pokročilém stavu a jak jsem uvedl, start stavby je již naplánován na rok 2013. Bohužel pro nás všechny stojíme před silným soupeřem - hlavním městem a jeho potřebami. Co pro milionovou metropoli znamená třítisícová vesnice, resp. pár desítek lidí osady Drasta? Obávám se, že je rozhodnuto, zpracovává se studie vlivu na ŽP v dokumentaci EIA… pokud tato dopadne kladně, je prakticky rozhodnuto. Obávám se, že město má jen málo pák. Navíc celý projekt má vedle negativního vlivu na ŽP i klady. Např. pro chod zařízení se počítá se vznikem 40 - 45 nových pracovních míst. Pro stavbu, která potrvá pomalu 3 roky bude potřeba celá řada profesí a dělníků - počítá se s využitím obyvatel a firem v okolí. A pak páka nejsilnější… připojit těch 3000 klecanských bobků denně do trusovodu a tím vyřešit těžkou situaci s ČOV v Klecanech je myslím ten nejmenší problém. Stejně jako nechat zrekonstruovat jak ČOV, nebo další infrastrukturu. Počítám, že z těch stomilionků se určitě najde pár "drobných" pro umlčení připadných křiklounů z řad dotčených obcí.
Stručně tedy plusy i mínusy.
PLUS
- vyřešení problému s nakládáním s odpady hl. m. Prahy
- vznik 40-45 nových pracovních míst
- investice do infrastruktury - silnice, možné investice do ČOV atd…
- Celý proces je plánován jako uzavřený. Většina procesu probíhá ve vzduchotěsných prostorách s filtrací do ovzduší
- Údajně minimální možnost kontaminace vzduchu pachovými látkami
- Spalování bioplynu pro další využití v technologickém procesu
MINUS
- přemostění údolí do Klecánek
- Vibrace při trhacích pracech na přívodní štole přímo pod obydlenými částmi Klecan
- Zvýšení hluku při stavbě
- Zvýšení prašnosti - stavba bude probíhat 2-3 roky v těsné blízkosti města, těžká stavebí technika bude využívat silnice v Klecanech - obchvat okolo Aholdu, silnice na Větrušice a Drasta - a to cca 14 hod denně! Ve studii se zatím počítá s prací i v So a Ne!
- Pozemek pro stavbu je ve vlastnictví hl. města Prahy - a bohužel je tak velký, že není vyloučena další výstavba - ono se to určitě prodraží vozit ten šmelc sem a tam. Dříve nebo později může někoho napadnou udělat tam i nějaké to udělátko na další využití.
- Výška stavby výrazně ovlivní ráz krajiny. Výška staveb 10m, komíny 23m, nádrže až 30m...
- Provoz zařízení 365 dní v roce, 24 hod denně
- Hlučnost zařízení cca 30 - 80dB (Nepříjemný pocit se projevuje již u zvuku nad 60 dB, což je například hluk osobního auta nebo hluk na ulici) nemusí se to zdát moc - studie hovoří o nevýznamném ohrožení, ale vychází to vše z předpokladu - realita může být zcela jiná
- Zvýšení hlučnosti a prašnosti z projíždějících vozidel - 30 nákladních 20t automobilů denně, odvážející surovinu ke spalování
- Zvýšené riziko při případné nehodě - kontaminace ropnými látkami. Další možná kontaminace chemickými látkami - musejí se dovážet do provozu, přidávají se v průběhu zpracování. Všechny jsou hodnoceny jako neškodlivé, ale vyklopená cisterna s 50% hydroxidem sodným, nebo hydrogenfosforečnanem amoným - to rozhodně nejsou látky, které jsou pro zdraví a přírodu prospěšné.
- Vysoké nároky na vodu, el. energii a plyn. Studie se nezabývá dalšími pracemi potřebnými pro provoz. Celý technologický komplex denně spolkne 720m3 vody. ročně spolkne 20 900MWh el. energie (denní příkon 2191 kW) a 1 900 000m3 plynu ročně. S tím je spojena další stavební činnost na přípojkách a přívodech. Spálený plyn i bioplyn zvyšují emise škodlivých látek v ovzduší.
- Zátěž komunikací vlivem pohybu nákladních vozů na Drasta a zpět - silné zatížení hlavně lokalit Boleslavka a Astrapark.
Další potenciální rizika jsou poruchy a závady na zařízení.
- Např. Požár - v areálu je počítá se čtyřmi zásobníky po 5000m3 bioplynu - celkem 20 000m3
- Při poruše filtrů, nebo poškození potrubí může dojít k uvolnění silně aromatických (smradlavých) látek do ovzduší
- Není zpracována rozptylová studie a studie emisí je pouze orientační. Zcela určitě se bude jednat o oxid siřičitý - SO2, oxid dusičitý - NO2, oxid uhelnatý - CO, prach a prachové částice, benzen a benzopyren… samá přátelská látka
- Nepřímý vliv na psychiku lidí - budeme bydlet vedle tisíce tun nebezpečného odpadu
- V současné době jsou vyhnívací nádrže na Drastech mimo provoz - zbytky ve vyhnívacích nádržích velmi pravděpodobně obsahují velké množství těžkých kovů - potenciální riziko při stavbě, že tento odpad bude vyvezen mimo řízené skládky a negativně ovlivní životní prostředí města
- Potenciální ztráta hodnoty nemovitostí, hlavně v blízkosti areálu - osobně lituji část Astraparku - a to nemluvím o hodnotě jejich příbytků, ale o ekologické zátěži, která se na ně řítí. A to raději ani nemysleme na možnost obchvatu Prahy - Ss. Z jejich oken se budou moci koukat na komíny čističky, kolem nich budou svištět kamiony vezoucí kaly do spalovny, nebo citerny s chemikáliemi potřebnými pro celý proces… a sem tam jim profičí letadlo na Ruzyň, nebo Vodochod. Bydlím sice dál, ale velké riziko je tu pro nás VŠECHNY!!!!
Nevím, zda jsem vás alespoň trochu zvedl ze židle, ale obávám se, že je už minuta po dvanácté. Naprosto arogantně na mě působí věta v záveru studie - K předloženému řešení obou variant lze souhrně řící, že žádná činnost související s výstavbou a provozem záměru není ekologicky optimální…
Zajímavé je, že je tu ještě verze třetí! Tzv. nulová varianta - předpokládá vybudování technologie přímo u ÚČOV v Praze….. tato varianta je však velmi nepravděpodobná až vyloučená. Pak je ve hře už jen lokalita KLECANY - DRASTA
P.S. jednání stavební komise je v pondělí od 18 hod na MěÚ…snad je ještě naděje.
Dušan Šebek - e-mail: sebek@fiala-sebek.cz
Dokumentace ke stažení:
Oznámení záměru - Oznameni_KH_Drasty.pdf (2,3 MB)
Ražený potrubní kanál - Razeni_potrubni_kanal_pro_KH_Drasty.pdf (240kB)
