Je měsíc máj, je lásky čas, jak praví básník, ale v dnešním povídání se ještě vrátíme do doby velikonoční. Předvelikonoční jarmark, který se opět vyvedl, signalizoval, že nastává čas, který je pro křesťany jedním z nejdůležitějších - Velikonoce.

Velikonoce, které se slaví odedávna, jsou spojeny s památkou ukřižování a oslavou zmrtvýchvstání Krista. Noc, kdy Kristus zázračně vstal z mrtvých, se označovala jako Velká noc a od ní je odvozen i náš název - Velikonoce. O tom, co se tehdy na přelomu věků odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. V naší době slavíme Velikonoce první neděli po jarním úplňku.

Poslední postní týden začíná Květnou nedělí, následuje modré pondělí, žluté úterý a sazometná středa. Toho dne se vymetaly komíny. Podle lidového obyčeje se nemá nikdo škaredit a mračit, jinak budou pro škarohlídy a mračouny všechny středy škaredé.

Název zelený čtvrtek je odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívá. Čtvrteční mší začínají vlastní Velikonoce. Po obřadu umývání nohou je sloužena mše svatá na počest poslední večeře Páně. Naposledy zazní kostelní zvony a zůstanou tiché až do soboty. Dodnes se říká, že odlétly do Říma. Za mého mlada - a dodnes je tento zvyk na některých místech udržován - nahradily zvuk zvonů řehtačky a klapačky.

Velký pátek je v katolické liturgii dnem smutku, nekonají se bohoslužby a v kostele se jen zpívá a čtou se náboženské texty. Tento den je kolem 15. hodiny ve znamení Křížové cesty. Součástí večerní pobožnosti je odhalení a uctívání kříže, věřící se v rozjímání modlí u „božího hrobu“. Velký pátek je dnem přísného půstu. Lidé věřili, že Velký pátek má magickou sílu, že se dějí zázraky, otevírá se země a ukazuje své poklady.

Bílá sobota je posledním dnem 40ti denního půstu, koná se noční bohoslužba - vigilie (bdění). Před vigilií se světil před kostelem oheň a tento obřad zahajoval slavnost Vzkříšení. Zvony se opět rozezní - podle legendy Kristus vstal z mrtvých za svítání - a nastává Hod boží velikonoční.

Velikonoční pondělí není církevní svátek, je to svátek kluků, kteří hned po ránu chodí s pomlázkou vyšupat děvčata, aby podle lidových zvyků byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. Velikonoční vajíčka, kterými jsou chlapci obdarováni, byla odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení. Ve spojení s touto tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček, velikonoční vejce je symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka je pocit bezpečí. Symbolem Velikonoc je také zajíček, který je v Bibli řazen mezi stvoření „maličké na zemi a moudřejší nad mudrce“. Symbolizuje chudé, skromné a pokorné. Z Německa k nám přišel zvyk, který zajíce označuje za toho, který přináší čokoládová vejce. K navození velikonoční nálady dnes slouží misky s vysetým obilím, ve kterém se ukrývají kuřátka a malovaná vejce.

Že přicházím s tímto povídáním pozdě? Máte pravdu, ale příští Velikonoce jsou už za necelý rok. Tak pamatujte, že začínají vždy...

-ms- 20. 4. 2006

Rada vzala na vědomí zápis Školské rady. Souhlasí s doporučením ŠR, aby ředitelka školy v co nejkratším čase jmenovala svého statutárního zástupce.

Místostarosta informoval RM o schůzce s ředitelkou školy, které se zúčastnil i předseda Školské rady. Bylo dohodnuto, že zaměstnanci MěÚ kromě běžné údržby po dobu školních prázdnin provedou rekonstrukci soc. zařízení v pavilonu „A“ a zajistí vymalování jednoho pavilonu.

RM schválila částku cca 40.000 Kč na dobudování internetové sítě ve škole. Finance budou uvolněny po předložení rozpočtu na tuto akci. Akci zajistí místostarosta a Ing. Rychlý.

Rada schválila prezentaci města v připravované publikaci „Střední Čechy - turistický průvodce“ v rozsahu 1/2 strany. Jedná se o publikování turistických informací, fotografií města a městského znaku. Cena 7.500 Kč bez DPH.

Starosta seznámil RM s činností Povodňové komise, JSDH a zaměstnanců MěÚ během kritického vzestupu hladiny Vltavy v Klecánkách v minulých dnech, kdy byl vyhlášen II. stupeň povodňové aktivity. Vyzdvihl spolupráci občanů a vysoce ocenil činnost členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů. Škody na majetku až dosud byly minimální, muselo být vypnuto veřejné osvětlení a došlo i k dílčímu vypnutí plynu. Po vypnutí veř. osvětlení přestal fungovat i městský rozhlas. Do budoucna je třeba technicky vyřešit napájení rozhlasu tak, aby fungoval i v případech, kdy bude nutné vypínat osvětlení.

Rada schválila rozšíření městského rozhlasu. Firma Raisa vypracuje cenovou nabídku, vč. projektu nového napájení rozhlasu v Klecánkách. Ta bude předložena ZMě. Zajistí vedení města.

Starosta informoval Radu o dnešní návštěvě ministra průmyslu a obchodu Ing. M. Urbana v Klecanech. Zúčastněné strany jednaly o možnosti převodu Horních kasáren do majetku města. Ministr Urban si tyto objekty na závěr návštěvy prohlédl.

Rada stanovila termín zasedání Zastupitelstva města a stanovila program. Zasedání bude 4. května 2006 v obvyklou dobu (18.15 hodin) v zasedací síni MěÚ.

Místostarosta informoval RM o komplexní kontrole požární ochrany. Z kontroly vyplynulo, že je třeba přepracovat zřizovací listinu JSDH, uzavřít smlouvu se členy jednotky a vypracovat obecně závaznou vyhlášku

o stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob. Připraví místostarosta, termín - do zasedání ZMě.

Rada souhlasila s umístněním poutače na drogistické zboží (S. Kunková) poblíž křižovatky u hřbitova.

Na základě dopisu Mir. Novotného, Pionýrská 311, ve kterém žádá o řešení problému s volně pobíhajícím psem, jehož majitelem je rodina Žoltákových, rozhodla RM dopisem upozornit majitele psa na možné sankce pro nedodržování obecně závazné vyhlášky o volně pobíhajích psech. Zajistí místostarosta.

Žádosti Marka Siváka, Na Vršku 82, o uhrazení poplatků za TKO formou splátek, RM vyhověla. Celá dlužná částka bude uhrazena nejpozději do konce října.

Starosta seznámil RM se zněním dopisu p. Ivo Dvořáka z Boleslavky. V dopise jmenovaný uvádí, že vinou neodborného zásahu do vozovky, který byl proveden pracovníky města, mu byla poškozena omítka jeho rodinného domu. Rada vzala dopis na vědomí, s argumenty p. Dvořáka nesouhlasí. Pověřila starostu, aby na dopis odpověděl.

Vedoucí skautského oddílu „Havran“ radní I. Kurhajec informoval RM o průběhu okresního kola závodu světlušek a vlčat, které proběhlo 22. dubna v Klecanech. Obě soutěže vyhrála klecanská družstva a postoupila do krajského kola, které bude uspořádáno v červnu v Klecanech. V okresním kole soutěžilo 210 účastníků.

Humanitární sbírka pro Diakonii Broumov proběhla díky pomoci klecanských skautů úspěšně.

Tento rok byl prvním rokem „panování“ nově zvoleného Zastupitelstva města. Nástup byl ve znamení sčítání a náprav škod po nebývalé povodni, která postihla Klecánky v srpnu 2002. V první polovině roku byla převážná část prací směrována právě do Klecánek. Postupně byly likvidovány odpady, opravena kanlizace, vodovod, veřejné osvětlení a začaly práce na rekonstrukci vozovky od můstku přes Přemyšlenský potok až k „Bajerovům“. U „Žaludů“ byl vybudován nový přechod přes potok do Šulkovny; přes starý se nedalo jezdit a na nábřeží byl opraven mostek. Stará, ocelová zastávka byla nahrazena novou, zděnou. Upraveno bylo i dětské hřiště. Zlepšení doznalo i okolí přívozu, který byl znovu uveden do provozu 18. ledna. Celkové výdaje na povodně dosáhly částky 14,573.981 Kč (příjmy - dary, dotace a převody od obcí vykázaly částku 10,423.763 Kč).

Práce probíhaly i „V Boleslavce“, kde byly vytyčeny hranice budoucích komunikací, aby mohlo být instalováno veřejné osvětlení. Pracovníci města zavedli kanalizační a vodovodní přípojky k jednotlivým stavebním pozemkům; po tlakových zkouškách bylo zprovozněno plynové potrubí.

Vzhledem k havarijnímu stavu kotelny ve zdravotním středisku zde došlo k rekonstrukci plynové kotelny. Ve školní jídelně byla upravena denní místnost pro personál kuchyně.

Pracovalo se na údržbě zeleně ve městě, dětská hřiště v Klecánkách i na Sídlišti byla doplněna prolézačkami a houpačkami.

Před převodem Dolních Kasáren do majetku města došlo k půlroční zápůjčce celého areálu.

Od tohoto okamžiku zde začaly údržbářské práce. Celý areál byl patřičně „vybydlen“. V předstihu byl do celého areálu zaveden plyn (kolaudace proběhla v říjnu a plyn byl napuštěn 20. listopadu. Byla prováděna údržba objektů, které hodlalo město pronajmout. K převodu kasáren došlo v říjnu 2003. Začala přestavba bývalé ošetřovny na bytové jednotky pro občany, kteří ztratili střechu nad hlavou při povodni.

V listopadu začaly práce na plynofikaci Drast. Ovšem nejen prací živ je člověk a tak dochází i na kulturu. Díky Kulturní komisi, která má v čele paní Zdeňku Tomášovou, byla pořádána celá řada vydařených akcí - Klecanský masopust, lampionové průvody, vzpomínkové slavnosti k výročí ukončení II. světové války a k 28. říjnu, velikonoční a předvánoční jarmarky, zpívání koled u vánočního stromku, výstava betlémů.

Další povedenou akcí, která „zviditelňuje“ naše město byla i VII. Klecanská veteran rallye. Na kulturním poli dobře „pracovala“ i Základní umělecká škola. Její žáci se zúčastňovali různých soutěží jak v hudební oblasti, tak i v dramatické tvorbě a tanci. A patřili vždy mezi nejlepší.

Nezahálela ani Rada města, která se pravidelně scházela každé pondělí a řešila všechny věci, týkající se řádného chodu města. Vedle přípravy zasedání Zastupitelstva města připravila a zastupitelstvu předložila i několik obecně závazných vyhlášek. Ale o činnosti rady

i zastupitelstva již byla řeč.

Zdenek Šebek

Kvalita životního prostředí nás čím dál více vede k zamyšlení, zdali i my můžeme ovlivnit žádoucím způsobem stav důležité složky životního prostředí - ovzduší.

Téměř každý z nás vlastní buď automobil nebo využívá hromadné dopravní prostředky, používá kosmetiku, občas něco doma opravuje, část domácností stále využívá vytápění na tuhá paliva atd. Většina z těchto činností vede ať přímo nebo nepřímo k emisím těkavých organických látek.

VOC je zkratkou anglického Volatile Organic Compounds, neboli těkavé organické látky. Jedná se o skupinu těkavých organických sloučenin nebo jejich směsí charakterizovaných podobnou mírou působení na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí.

Mezi nejrozšířenější VOC látky patří pohonné hmoty (automobilové benzíny), dále rozpouštědla používaná v nátěrových hmotách (tmely, ředidla, barvy, laky) a v kosmetice (bytová, automobilová, osobní), ale nalézt je lze i v dalších oborech lidské činnosti. Používají se v zemědělství, lesnictví, jsou v lepidlech, čistících a odmašťovacích přípravcích a v mnoha jiných látkách denní potřeby.

Hlavním a u nás ne dostatečně známým faktem je to, že podporují vznik přízemního ozonu. Přízemní ozon ničí lesy, vegetaci a poškozuje lidské zdraví. Některé složky VOC naopak ohrožují ochrannou vrstvu výškového stratosférického ozonu, která redukuje množství na zemský povrch dopadajícího UV záření. Dále VOC podporují vytváření skleníkového efektu.

V závěru roku 1991 byl v Ženevě podepsán Protokol k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší, týkající se omezování emisí těkavých organických sloučenin nebo jejich toku přes státní hranice. K tomuto protokolu přistoupila ČR 1.7.1997.

Podle statistických údajů bylo za rok 2003 emitováno v ČR cca 200 kt VOC. Jde o značné množství, na kterém se doprava (mobilní zdroje) podílí 30% a stacionární zdroje 70%.

Ve Středočeském kraji bylo do ovzduší vypuštěno v roce 2003 29,217 kt VOC. Nikdo však nevyčísluje emise, způsobené spalováním odpadů doma, vypalováním trávy, domácím využitím barev, ředidel, kosmetiky.... a to může každý z nás ovlivnit sám!

Snaha o snižování emisí VOC z dopravy zavedením především řízených katalysátorů u nově vyrobených vozů je již řadu let všeobecně známá, ale ne každý ví, že emise VOC lze snižovat i jinak. Můžeme omezit používání běžných rozpouštědlových nátěrových hmot, požadovat produkty se sníženým obsahem rozpouštědel (vodou ředitelné nebo vysokosušinové nátěrové hmoty). Dejme přednost výrobkům se značkou „Ekologicky šetrný výrobek“.

Nepoužívejme spreje, obsahující hnací plyn s obsahem VOC - alternativou jsou spreje s mechanickým rozprašovačem, tzv. pumpičkou. Je nezbytné důsledně zakrývat a zavírat obaly s ředidly a jinými přípravky s obsahem VOC.

Nevypalujme na zahradách suchou trávu. V domácích topeništích nespalujme odpady. Odpady lze likvidovat pouze v souladu s předpisy o odpadovém hospodářství. To platí měrou vrchovatou i o odpadech s VOC. Řešením je předání specializovaným firmám, které zajistí jejich odstranění vhodným a vůči životnímu prostředí šetrným způsobem. Hozením do popelnice se problém neřeší. Při ukládání odpadu na skládkách dojde dříve nebo později k úniku těchto těkavých látek.

Pro odpady s obsahem VOC jsou tím správným řešením sběrné dvory.

Závěr: Nejlepší opatření ke snížení emisí VOC je - nepoužívat je!

Podle letáku Odboru životního prostředí a zemědělství,

vydaného KÚ Středočeského kraje. (Kráceno).

Ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak i drůbež (slepice, krůty, kachny a husy) a jiné ptáky chované v zajetí. Po přibližně třech letech výskytu v Asii se současný kmen vysoce patogenní ptačí chřipky (Aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy.

K přenosu ptačí chřipky dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata). Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psy apod.). Dosud nebyl prokázán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to několik dní až jeden týden.

Příznaky ptačí chřipky se projevují tak, že ptáci jsou otupělí, mají načepýřené peří, jsou neteční a odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže. Příjem krmiva je snížen, nebo odmítají krmení vůbec. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Mohou se projevovat příznaky nachlazení, výtok z nosu, kýchání. Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. V případě podezření na uvedené příznaky informujte ihned veterinárního lékaře nebo veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí a nedovolte vstup do postiženého místa.

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nákazy minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím apod.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Při nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení apod.) drůbežího masa a vajec je virus splehlivě zničen při dosažení 70°C v jádře potraviny.

- chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů

- poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží

- nezpracovávat nemocnou drůbež

- dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)

- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků vetrinární správu

- ochrana domácích zvířat, zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky

- při zahraničních cestách do rizikových oblastí se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici

- ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žjícím ptactvem

- není-li možno zajistit chov v uzavřených objektech, přijmout opatření k zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky

- krmivo a vodu umístnit uvnitř budovy

- zamezit pohybu na volných vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci

- nenapájet neošetřenou vodou z nádrží, kam mají přístup volně žijící ptáci

- chránit vodní nádrže před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany)

- využívat plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce

- zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků

- ohlásit změnu chování ptáků, onemocnění nebo jejich úhyn zvěrolékaři

- nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Informace Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy ČR

Jistě jste si milí čtenáři povšimli, jak se naše mateřština změnila - zhrubla. Nedávno jsme si z medií vyslechli, že naše děti se mezi sebou dorozumívají zvláštními výrazy, kterým neinformovaný člověk nerozumí. Také se hodně používají výrazy cizích slov (převážně z angličtiny), používané na internetu. Když k tomu přičteme, kolik hrubých slov slyšíme, ať ve svém okolí, nebo z medií, tak se ani nemusíme divit stavu naší mluvy. Stačilo si koncem roku pustit Velkého bratra či VyVolené, aby člověk nevěděl, o čem mluví. Jen to pípalo, vymázavalo to sprostá slova. Líp to vypnout. Ale národu se to líbilo, dívalo se mnoho lidí; mladých, starých i dětí.

Z TV mám nejraději druhý program, velice si vážím Českého rozhlasu; má v tomto úroveň i po stránce programové. Mívala jsem v oblibě pořad „Nikdo není dokonalý“, ale teď ho nemusím. Neobejde se bez oplzlých vtipů, anekdot a sprostých výrazů. A to není jediný pořad tohoto typu. Lidé se tomu smějí a baví se. Snad jsme národ sprosťáků.

Přiznám se, ráda si zajdu do restaurace na oběd. Ale někdy mi dokáže znechutit dobrou krmi hlučná společnost, která se docela nahlas oslovuje názvem skotu, kterého už pravděpodobně neznají, snad vymřel. Je to totiž VŮL, skromné pracovité zvíře, používané na tu nejtěžší práci. Myslím, že ho tím uráží. Nedávno, znovu na obědě, seděli blízko mně 3 mladí lidé. Bavili se hlasitě, slyšela jsem, i když jsem nechtěla poslouchat. Jeden mladík odešel, druhý a dívka zůstali a hovor ve stejném tónu pokračoval. Ten hoch měl to slovo tak vžité, vůbec si neuvědomoval, že ho používá (dost nevhodně). V duchu jsem si říkala, že by mne nepohoršilo, kdyby jí říkal: broučku, myšičko, kočičko apod. To jsou také zvířecí jména, ale říkat své dívce vole-vole, to NE!

Nejsem češtinářka, ale je mi líto, jak s naším jazykem zacházíme. Tak jsem si vzala svého milovaného J. A. Komenského - jeho Informatorium a hledala, co on na to. A našla.

V IX. kapitole „Jak vychovávat děti a mládež“ jsem si vyčetla, že jen dobrým příkladem, trpělivým poučováním a udržováním mírné kázně. Je to tedy úkol pro rodinu a školu.

Ale co mne přimělo napsat tuto úvahu, je docela něco jiného. V Mladé frontě DNES z 15. dubna jsem si přečetla kromě jiného asi tři články - zprávu, že náš nejoblíbenější politik, ministr kultury, zahájil v Krumlově předvolební kampaň. Hovořil s voliči velmi žoviálně, ale jeho výrazy jako reprezentanta kultury byly nepřiměřené. Ve snaze uspět ve volbách mluvil k lidem víc než lidově. Zkritizoval oba naše prezidenty, poslance i Rusko. (Výstřižek s jeho výrazy v MF přikládám). Jak má potom mluvit lid, když takto mluví celebrita?

V květnu oslavíme 1. máj, 8. květen - Den osvobození, konec 2. světové války. Na závěr Vám chci popřát hezké jaro plné slunce, kvítí a pohody. Však jsme se na něj letos načekali!

Marie Štěpánová

V sobotu 27. května zveme všechny zájemce o historii Klecan na společnou předpremiérovou vycházku po významných a zajímavých místech Klecan. Trasou naučné stezky nás provede pan ing. Jiří Böhm, který je jejím autorem. Připravte se na cestu dlouhou 4-5 km, která vede z Klecan do Klecánek a zpět. Sraz je ve 14 hodin u kostela.

Zdeňka Tomášová

Chtěl bych touto cestou poděkovat a vyjádřit svůj dík členům Jednotky sboru dobrovolných hasičů našeho města za jejich obětavou práci a pomoc při letošních jarních záplavách. Naši „hasiči“ v čele s panem Miroslavem Kodetem opět ukázali svoji připravenost při krizových situací. Všem patří můj obdiv a dík.

Ing. Zděnek Malík - starosta

Pořadatelé skautského plesu - středisko Havran Klecany vyslovují svůj dík všem sponzorům

a přiznivcům, díky nimž se stal ples nejen dobrou zábavou, ale i významnou společenskou akcí.

o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Starosta města Klecany podle § 15odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách

do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů,

ve znění pozdějších předpisů

oznamuje:

ve volebním okrsku č. 1

je volební místnost na Městském úřadu - zasedací místnost v 1. patře pro voliče podle místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu

v Klecanech, Klecánkách a na Drastech

ve volebním okrsku č. 2

je volební místnost na Městském úřadu - obřadní síň VBT v přízemí pro voliče podle místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu

v Klecanech - část Skalka, Sídliště a v Boleslavce

3. Voliči bude umožněno hlasování poté, kdy prokáže svoji totožnost a státní občanství České republiky (Občanským průkazem nebo Cestovním diplomatickým nebo služebním pasem České republiky a nebo Cestovním průkazem).

4. Každému voliči budou dodány 3 dny přede dnem konání voleb hlasovací lístky.

Ve dnech voleb volič může obdržet hlasovací lístky i ve volební místnosti.

V Klecanech dne 18. května 2006

Ing. Zdeněk Malík

starosta

Tak už nám zase přišly ty povodně. Ti, co jsou postiženi, většinou lamentují, hořekují nad zničeným majetkem a nad ztracenými životy. Mnozí lají správcům toků, krajům a vládě, protože viníka je prý třeba najít. Po povodni v roce 2002 jsem napsal do našeho zpravodaje článeček „Vody už neopadnou“, ve kterém je víceméně vše, co s povodněmi souvisí. Stačí jej vyhledat, pročíst a pak něco dělat. Je proto na místě zeptat se - co jste udělali, občané České republiky, abyste zmenšili riziko povodní? Na to lze směle odpovědět – vůbec nic, naopak jste to riziko pilně zvětšovali. Postavili jste další zpevněné plochy, další části dálnic, zničili jste další louky, lesy, zavezli další rokle. Ignorujete záplavová území, zrychlujete odtok z hor i okolí vesnic, chcete řeky svázat do jakýchsi hrázek, a k tomu chcete peníze od vlády, která „za to přece může“.

Ve chvíli, kdy toto píši, nejsou letošní povodně ještě u konce, ale zdá se, že Klecánky a další lokality v okolí dolní Vltavy letos vyváznou bez větších škod. Riziko však potrvá, vody mohou přijít kdykoliv nejen při jarním tání, ale i při deštích, třeba zase v létě. V Klecánkách, Husinci, Libčicích může být i 15 metrů vody nad obvyklou hladinu. Klima Země se mění, planeta se otepluje, což ovšem nijak nevylučuje mohutné zimní sněžení. Rozsah a frekvence různých pohrom se bude zřejmě zvětšovat. „Ekologové nás straší“ slyšíme občas, „šíří poplašné zprávy“. Před nějakou dobou mi jeden klecanský občan sdělil, že na mne pro „šíření poplašných zpráv“ o povodních podá trestní oznámení. Pro mne naopak je nepochopitelné, že někdo, komu Vltava (nebo Morava či jiná řeka) proběhla obývákem, věří, že další povodeň přijde až za 500 let, takže klidně baráček zrekonstruuje. Bude říkat, že je příroda krutá a ředitel Povodí je neschopný, až se mu to stane podruhé, potřetí ? Možná to říkat nebude, protože to nepřežije.

Je skutečně čas na celonárodní diskuzi a účinná opatření. Jejich výsledkem by v první etapě měl být úplný zákaz výstavby obytných i dalších objektů v záplavových územích a údolních nivách. Řekám je třeba dát svobodu. Nikoliv stavět přehrady, které představují hrozivé latentní nebezpečí. Nikoliv povolovat výstavbu rodinných domů tam, kde s mohou stát hrobkami: Příroda není krutá, jenom se chová tak, jak to dělala odjakživa. To jenom člověk se vzpíná daleko nad své možnosti a pak se všemu stále jen dokolečka diví a diví.

Jaromír Bratka

Metropolitní region – sdružení ochránců přírody

I. stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen 27. března, kdy podle hlášení z dispečinku Povodí Vltavy bylo jasné, že Vltava se v následujících dnech vylije z koryta.

28. března byla vyhlášena pohotovost hasičům, pracovníci města rozebrali oplocení dětského hřiště, odstěhovaly se buňky přívozu, hasiči upozornili obyvatele na nebezpečí povodně a možné následky. Z večerního hlášení dispečinku vyplynulo, že do rána může dojít k zatopení komunikace od zastávky proti proudu Vltavy. Vyhlášen II. stupeň pov. aktivity, členové povodňové komise (pp. Beran a Kurhajec) informovali ohrožené občany. Hasiči v pohotovosti, každé 2 hodiny kontrolují stav hladiny.

V dalších dnech se průtok vody pohyboval mezi 1.300 m3/sec až 1.490 m3/sec. Teprve až 2. dubna začala hladina řeky klesat a od 5. dubna začaly práce na úklidu vozovky od zastávky autobusů k Holíkovům. Pracovníci Povodí Vltavy začali s úklidem naplaveného bahna a ostatních naplavenin.

Škody na majetku obyvatel se nevyskytly už proto, že průtok vody se podařilo udržet v hranicích pětileté vody. Došlo pouze k vypínání plynu, zaplavení několika předzahrádek a omezení možnosti průjezdu osob. automobily. Na obecním majetku byly předběžné škody vyčísleny na cca 1 mil. korun (poškození podtlakové kanalizace, vozovek, veř. osvětlení, škody na přívozu, poničený můstek přes potok, poškozené dětské hřiště, likvidace následků).

Zdenek Šebek

Pod tímto názvem vyvíjel v Klecanech činnost „Spolek podporujících se dělníků veškerého povolání v Klecanech a okolí.“ Jeho činnost je zaznamenána v létech 1885 - 1950. V lednovém čísle Klecanského zpravodaje v roce 2001, jsme uvedli informační část, dnes některé údaje z činnosti spolku.

Nezachovala se nám kronika, ale čerpáme alespoň ze záznamů o schůzové činnosti, ale ani ty nejsou úplné. Protože stránky nejsou číslované domníváme se, že několik listů bylo vytrženo. Svědčí o tom i různý počet listů v jednom zašití do knihy (od 3 do 8 listů). Aby se toto „povídání“ lépe četlo, uvedeme v některých částech zápis z jednání tak, jak je zapsáno. Uvidíte sami, že to byla v té době pro zapisovatele, co češtináře (jazyk i písmo) z dnešního hlediska, těžká práce a tak dnes, po 110 létech zápisy někdy těžko srozumitelné i úsměvné.

Vraťme se však k pravému účelu spolku: „... podporujících se dělníků veškerého povolání...“. V prvém zápise se seznamujeme s volbou výboru. Jeho členy byli pánové: Václav Hrubý co předseda, Ján Fafejda místopředseda, Václav Soukup pokladník, Václav Novotný jednatel a dalších 8 členů - co členů výboru, 4 náhradníci členů výboru a 2 přehližitelé účtu. Ve volných návrzích byl přijat návrh, aby spolkovou místností byl hostinec pana Karla Hrubého a ten návrh přijal. Přijetí tohoto závazku vlastnoručně do protokolu ze schůze potvrzuje (doslovná čeština i písmo) takto:

„Já, níže psaný zavazuji se a těmito řádky stvrzuji, žehci Slavnému Spolku co nejpořádněji a v každém pádu poctivě a spravedlivě sloužiti, též i mou Mýstnost, dle jeho přání připraviti a tu samou Slavnému Spolku vždy bezplatně ponechati, to samé svým Vlastnoručním podpisem co přysahu stvrzuji, kdibi ale spolek bez příčini odešel, musí zmístnosti zavšechny leta zaplatit! V Klecanech dne 1.Března 1885, Karel Hrubý, hostinský.“

Jednatel v tomto případě, ale i v dalších zápisech uvádí jen některé projednávané body programu a tak se nemůžeme orientovat ve všem, o čem bylo jednáno - v tomto zápise není nic o úkolech spolku. V měsíci dubnu nás zaujal volný návrh přednesený p. Josefem Novákem, by „.. každý člen aspoň an žádného stejnokroje nepoužíváme, co može tmavého oděvu ku každému vytažení použil a hlavu, ne čapkou, nýbrž kloboukem krytou měl.“ Návrh byl přijat. Proč asi? Hledali jsme důvod a také našli.

Na to odpovídá zápis v Pamětní knize klecanské farnosti:

„Dne 25.května 1885 konalo se svěcení praporu nového spolku „Dělnického bratrstva“ pro Klecany a okolí. Spolků dostavilo se velké množství. Obřad svěcení i duchovní řeč a mše sv. byla v chrámu Páně a celá slavnost za počasí velmi příznivého, vydařila se krásně.“

Tehdejší pan farář dp. Vácslav Rottenborn, nám tímto zápisem také potvrdil, že Spolek Dělnické bratrstvo skutečně vzniklo v roce 1885. Zápisy, o které se v našich toulkách klecanskou minulostí zabýváme, jsou opravdu prvními zápisy. Jen škoda, že nejsou podrobnější a doplněny jejich kronikou.

Dělnické bratrstvo si opravdu nechalo zhotovit prapor a uvedený den byl slavnostním dnem jeho posvěcení. Jednáno o tom bylo již na výboru konaném 5. května - příprava se objevuje jen v bodech programu jednání „.. projednání hudby a jiných příprav ku svěcení praporu..“, ale bez jediné podrobnosti co usneseno.Podle později uvedených účtů dnes víme, že jeho zhotovení stálo bratrskou pokladnu 98 zl 50 kr, paleta od svěcení práporu 2 zl 72 kr. Proto také to „jemné a náznakové“ určení oděvu při „každém vytažení spolku“. V tomto účtu je poprve uvedena částka „..pro nemocného člena Jana Pápriče 3 zl. (opět bez podrobného uvedení za jakou dobu, ale to se dozvíme později).

Teprve na jednání výboru 5. července 1885 se objevuje bod 3 - pojednání podpor v nemoci a výprava pohřbu. K tomu se Dělnické bratrstvo usnáší:

a) ...ujednáno bylo valnou hromadou stran podpor následovně:

jelikož nám naše pokladna ještě nedovoluje, by se větší podpora v nemoci udílela, tedy usnesl se spolek vypláceti nemocnému týdně 3 zl a sice po tak dlouhý čas, dokud by stav pokladny nejméně 400 zl v sobě neobsahoval. A až jmění spolku přesáhne částku 400 zl, pak se bude podpora nemocnému vypláceti týdně 3 zl 50 kr.

b) ... pohřeb člena se odbývati má následovně: každý člen jest povinen slušně se pohřbu zúčastnit a kdo by se řádně neomluvil, že se nemohl pohřbu zúčastnit, upadne v pokutu 50 kr. Na pohřeb se vyplatí dle usnesení valné hromady 15 zl. Je-li pád takový, že by musel spolek sám pohřeb vykonati, tu musí tak jednati, by výloha přes 15 zl mnoho nepřevisovala. Zemře-li manželka kteréhokoliv člena jest též každý člen povinen na pohřeb se dostaviti, však částka pohřební, an její živitel na živu jest, vydávati se bude pro manželku 5 zl.“

K datu jednání této schůze výboru mělo Dělnické bratrstvo „.. čistého jmění v celku 452 zl 77 kr“. V závěru jednání je tento protokol podepsán 42 členy.

V zápisech je uvedena, téměř pravidelně každý měsíc, stránka účetní nebo pod názvem „Vydání“. Pro nás je dnes pozoruhodná tím, že ukazuje více z denního života Dělnického bratrstva. V tomto roce 1885 nás zaujala následujícími položkami:

a) hned na prvním řádku je vydání :

„dne 15.6. bylo vydáno při přivítání amerčanů v Roztokách na hudbu - 2 zl.“ V dosažených údajích, včetně kronik, o takovém vítání není uvedena žádná zmínka. Kdo to byl „amerčané“? Pomůže nám někdo z čtenářů objasnit tento údaj?

b) údaj „za pozvánki k věnečku - 4 zl 27 kr“ a co zas tento údaj? byla to pomocná akce jak získat peníze do majetku Dělnického bratrstva? Je možné spojení s hudbou a posezením v hostinci p. Hrubého? Asi ano, protože se často objevuje v účtech zmínka v příjmu „od věnečku z Klecan - 7 zl.“

c) zajímavým je i údaj o osobě „posla“. V jednání výboru i uvedených účtech se uvádí, že ten, kdo plní funkci posla dostává půlročně odměnu 4 zl. Podle zápisu také víme, že poštovné bylo „12 kr od dvouch spolkovich pozvání poštou“.

.........

Počátek skautování v Klecanech se datuje od roku 1936 - tehdy se dala dohromady skupina mladých lidí - a stal se jim vzorem první Židovský spojovací oddíl skautů z pražského Karlína. Tento oddíl v té době tábořil nedaleko Klecan na místě zvaném Šulkovna. Na základě získaných zkušeností založila tato skupina chlapecký a dívčí oddíl a napojila se na středisko Junáka Roztoky. Mezi zakládající členy patřili například sestry: Marie Kaplanová, Anežka Bednářová, Růžena Rybáčková a bratři Zdeněk a Richard Stanislavovi, Jaroslav Velíšek, František Pazderník, Jiří Kolář, Karel Kyncl, Ladislav Novák, Jindřich Hotový, Miroslav Stýblo, Václav Dus, a Václav Soukup. Činnost těchto dvou oddílů byla zastavena po okupaci naší vlasti v roce 1939.

Po osvobození v roce 1945 byla činnost obnovena v pěti oddílech organizačně začleněných pod středisko Řež. Registrováno bylo 120 dětí. Do činnosti se zapojili další sestry a bratři (např. Anna Černá - Pošvová, Drahuše Tintěrová). Pro svoji základnu si společně upravili opuštěný a značně zdevastovaný dřevěný srub v klecanském zámeckém parku. Činnost byla ukončena v roce 1950. V roce 1968 byl skauting v Klecanech obnoven, ale ani tentokrát neměla jeho činnost dlouhého trvání - pouhé dva roky. V již vlastním středisku Klecany bylo registrováno 130 členů v oddílech skautek, světlušek a vlčat a oddíle OS. Během těchto dvou let se uskutečnily dva letní tábory v Kaplicích. Vůdcem střediska byl bratr Zdeněk Stanislav, jeho zástupcem byl bratr Jaroslav Velíšek. Vůdci oddílů a členy střediskové rady byly sestry Anna Černá, Drahuše Tintěrová a bratři Jaroslav Fiala, Miroslav Peroutka, Miroslav Berkman, Miroslav Vybulka a Oldřich Štemprok. Činnost se ze začátku provozovala na různých místech, ale potom byla postavena klubovna a klecanským hřbitovem. V roce 1970 byla ukončena činnost všech oddílů kromě prvního oddílu skautů, který dále pokračoval v činnosti v nově vzniklé organizaci pionýrů.

Dne 2. prosince 1989 obnovilo středisko Klecany svou činnost a po náboru uskutečněném 23. dubna 1990 bylo zaregistrováno 110 členů v pěti oddílech. 1. roj světlušek vedla sestra Ivana Vojtěchovská, 2. oddíl skautů vedl bratr Miroslav Černý - Kid. 3. smečku vlčat vedl bratr Ivo Kurhajec - Fill. 4. oddíl skautek vedla sestra Irena Hakenová a sestra Svatka Pintová, vůdcem OS byl bratr Jaroslav Španinger. Vůdcem celého střediska byl bratr Zdeněk Stanislav, jeho zástupcem byla sestra Růžena Pacovská a zároveň byla výchovnou zpravodajkou pro dívčí kmen. Výchovným zpravodajem pro chlapecký kmen byl bratr Miroslav Peroutka, tajemníkem bratr Oldřich Štemprok, který byl zároveň předsedou Okresní rady Praha - východ. Hospodářem byl bratr Miroslav Stýblo a pokladní byla sestra Vlaďka Procházková. U oddílů ve funkcích zástupců pracovali Jan Beznoska - Speciál (3), Luboš Ježek - Sappy (2), Petr Ondrejka - Oťas (2). Středisko provozovalo svou činnost opět v původním srubu v areálu zámeckého parku. Ještě v tomto roce byly pořádány dva tábory a to týdenní tábor vlčat a světlušek v zámeckém parku v Klecanech a dvoutýdenní tábor skautů v Sedlicích u Blatné. V letech 1991 - 1993 pak byly pořádány střediskové tábory v Heřmanicích u Jablonného v Podještědí, v roce 1994 tábořil 2. oddíl v Sedlicích u Blatné; ostatní oddíly táboří opět v Heřmanicích, kde táboří celé středisko také v roce 1995.

Během těchto let se též událo několik změn. Tou první bylo v roce 1992 předání vedení střediska bratrem Zdeňkem Stanislavem do rukou bratra Miroslava Černého - Kida. Na místo vedoucího 2. oddílu nastupuje bratr Luboš Ježek - Sappy a ten pak předává oddíl v roce 1995 bratru Ondřeji Bulvasovi - Šlahounovi. Ve vedení OS vystřídal bratra Jaroslav Španingera bratr Václav Dus. Do 3. oddílu přicházejí z oddílu 2. bratr Martin Zadražil - Luke a bratr Martin Šípek - Stydlín a stávají se pravou rukou Filla ve vedení vlčat.

Další změnou byla i ztráta srubu - byl i se zámkem prodán. Město Klecany postavilo jako náhradu nový srub, který se nachází ve zbylé části parku. Tento srub je středisku městem pronajímán za symbolických 100 korun ročně. Aby nedošlo k nedorozumění - starý srub byl v majetku města. Nový srub byl středisku slavnostně předán 22. dubna 1995.

EEmilie Hašková (90), Antonín Mayer (90), Olga Vobořilová (85), Marie Chalupová (84), Eleonora Kraisingerová (83),

František Rudolf (81), Jaromíra Haragová (80), Josef Sekula (78), Božena Mičánová (75), Augustýn Bednář (75),

Anna Pitauerová (74), Hana Klausová (73), Miroslav Pitauer (73), Miloslav Buchar (72), Ludmila Hladká (71), Rudolf Polák (71).